Včely a včelařský spolek v Rabí
Rábská organizace Českého svazu včelařů, která v dnešní podobě funguje od roku 1995, sdružuje sedmnáct včelařů ze všech tří našich obcí. Ti pečují o svá včelstva a ta zase o naši krajinu. Málokdo ale ví, že rábští včelaři se podílejí i na vzdělávání dětí z naší mateřinky.
Proč se staráme o včelky?
Včely jsou důležité nejen proto, že nám dávají med, včelí vosk a propolis. Jejich největší význam a přínos je v opylování. Bez včel by převládly tzv. větrosnubné rostliny, které by následně vytlačily většinu ostatních rostlin. To by mělo za následek řetězové vymizení živočišných druhů. Včely jsou nepostradatelné pro zachování potravního řetězce lidí a zvířat, a pro udržení rovnováhy ve volné přírodě. Včelky jsou velmi pilné a chytré, nalétají za svůj krátký život tisíce kilometrů.
Vědci zjistili, že jsou skvělými navigátory. K nalezení cesty používají kombinaci podnětů a smyslů, včetně čichu, slunce a různých vzorců.
Co můžeme udělat pro včely? Stačí trochu zkrášlit balkón nebo zahrádku o medonosné rostliny. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny navrátit krmné pásy, tedy deset metrů podél pole osázet například svazečkou vratičolistou. Upravit a osázet krajinu kolem sebe bohatě kvetoucími loukami a remízky. Při hospodaření a zahradničení využívat přírodní prostředky, vyvarovat se zbytečných pesticidů.
Včelaři v Rabí, Bojanovicích a Čepicích
Včely, a hlavně včelaři v Rabí mají nejen kapli vysvěcenou sv. Ambrožovi, ale i dlouholetou tradici v podobě spolku včelařů. Několikrát za rok se přátelé včelaři potkávají na schůzích, kde kromě provozních záležitostí sdílejí své zkušenosti a snaží se zajistit vše potřebné pro silná a zdravá včelstva v našem okolí.
O včelkách v MŠ Rabí
Je velmi důležité šířit informace o včelkách, jejich životě, potřebách a přínosech od útlého věku. Proto se děti z mateřské školky Rabí mohou každý rok podívat, jak se chovají včely.
Spolu se zkušenými včelařem panem Maxou, svými učitelkami a dalšími členy rábského včelařského spolku se podívají do včelího úlu. Mohou si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké je to být včelař a obléct si včelařskou kuklu nebo klobouk. Zjistit co včelky dělají po celý rok, ochutnat výborné medové perníčky od paní Maxové. Mohou se zabavit hrou na včelky, vybarvit omalovánky. Poslechnout si pohádku o životě včel v úlu s otevřeným koncem a vymyslet, jak to bude dál.
Pohádka „V úlu...“
Za devatero horami a devatero řekami na rozkvetlé louce plné voňavých květin stál krásný dřevěný úl. V tomto úlu bydlela velká včelí rodina. Byla zde královna, která se starala o narození nových včeliček, o to, aby se v úlu měli všichni rádi a aby každý řádně dělal svoji práci. Královna měla v úlu mnoho nápadníků, kterým se říká trubci. Tito trubci nepracovali, a dokonce se nechávali od ostatních včeliček i krmit. Prostě nedělali nic jiného, než se celý den parádili, aby se královně líbili. V tomto úlu bydlely samé pilné včeličky. Mladé včelky jménem mladušky zůstávaly v úlu a celý den se staraly o včelí miminka, královnu a trubce. Také vyráběly z přineseného nektaru med, který dále chránily proti nepřátelům, jako jsou vosy a sršni, neboť ti tento med neumí vyrobit, a proto jim ho často chtějí vzít. Starší včely, kterým se říká dělnice, létaly po louce z květiny na květinu a sály z květů sladkou šťávu zvanou nektar. Tu pak přinášely do úlů, kde z ní mladušky vyráběly med. A jak tyto včely dělnice létaly z květiny na květinu, měly nožičky samý pyl. To je takový žlutý prášek z květů. Neustálým přelétáváním z květiny na květinu tento pyl smíchaly a všechny květy tak opylovaly. A z opylovaných květů vyrostla semínka, která vítr i ptáčci roznesli po louce. Semínka zapadla do hlíny a vyrostly z nich nové krásné květiny. A tak to šlo stále dokola. Až jednoho dne se v úlu narodila nová královna. Byla velice pyšná a hned chtěla v úlu kralovat sama a naléhala na starou královnu, aby odešla. Stará královna již byla rozumná, a tak spolu s několika věrnými včelami odletěla na jeden strom v sadu, kde bydlel moc hodný včelař, který se zrovna díval z okna. Hned věděl, co se stalo. Řekl si, letí sem královna se včelím rojem, to znamená, že nastalo včelí rojení a tak šel ven a…
Text byl převzat z webových stránek Národního pedagogického institutu z článku „Hmyzí kamarádi už se líhnou a mžourají na svět“
Martina Kirchrathová
Text byl zaslán o redakce 10. září 2024
Děti z MŠ Rabí poslouchají výklad o životě včel. Foto: Hana Nováková
Rábští mladí včelaři a včelařky. Foto: Markéta Balcarová
Pohled do úlu. Foto: Martina Kirchrathová
Včelka při práci. Martina Kirchrathová
Titulní foto: Jaroslav Limburský.
