Trochu jiný dětský den v Čepicích

  • Tereza Freidingerová

Píšu trochu jiný, protože trochu jiný opravdu byl. Ne, co se týče organizace nebo programu, ale termínem. Když se řekne „dětský den“, většině lidí okamžitě naskočí datum 1. červen. To my v Čepicích samozřejmě víme také, že podle kalendáře to tak je. Jenže my jsme u nás takto nazvali akci, která vlastně úplně původně nebyla určena jen pro děti. Ani se jí úplně od začátku takto neříkalo, tento název dostala až během let, kdy se přidávalo více a více aktivit právě pro ty nejmenší.

Když se podíváme do staré čepické kroniky, tak zjistíme, že poprvé tato akce proběhla ve druhé půlce srpna 1995 a měla za účel posílení vztahů mezi místními a chalupáři. Program byl pár soutěží pro děti, kopaná místních proti chalupářům a večer táborák s opékáním buřtů. Akce se vlastně ani dělat nemusela, protože vzájemné vztahy tady vždycky byly a jsou skvělé, ale když už se hasiči do konání takovéhoto setkání pustli, každý se rád zúčastnil.
 
Během let se upustilo od té kopané a přibývalo zábavy pro děti. Stala se z toho tradice: dětský den v Čepicích – předposlední sobota o prázdninách, aby tu ještě ti chalupáři byli.
 
Letos nečekaně někdo rozhodl jinak a určil pro tuto akci termín 7. září. Když nám tento termín pípl v mobilu naší whatsappovou poštou, většina Čepických kroutila hlavami, postrádalo to veškerou logiku. Ale no dobře. Nějaký důvod někdo asi měl.
 
Takže v ten určený zářijový den akce opravdu proběhla. Na start se dostavilo dvacet natěšených dětí, vesměs předškoláčků, ale i ty ostatní byly nižších stupňů základky. Parta teenagerů, kteří plánovali se také zúčastnit, se ale z důvodu posunutí akce dostavit už nemohla, což jim asi bylo trochu líto.
 
Proběhly klasické soutěže jako každý rok a odměny byly také navlas stejné – fidorkové medaile a bonbony. Po dokončení soutěží přijelo to všemi očekávané hasičské auto z Rabí, v čele s panem Hejpetrem, a přivezli nám pěnu. Bez ní už si rozhodně nikdo náš den představit nedokáže. Nastříkání pěny na trávník v kempu zabralo jen chviličku. A ještě, než bylo hotovo, nenašli byste dítě, které se věnovalo něčemu jinému, než dovádění v této bílé záplavě radosti a štěstí.
 
Počasí ten den bylo na jedničku s hvězdičkou, sluníčko hřálo jako o závod. Tím pádem si děti mohly úplně s přehledem dovolit vybíhat z pěny, osprchovat se poměrně studenou vodou z řeky (stříkanou jak jinak než hasičskou hadicí z auta) a znovu do pěny. Tam a zpátky, tam a zpátky… Uhnaní, vyčerpaní, ale šťastní.
 
Po pěně ještě buřtík a pozvolný odchod domů.
 
Děkujeme rábským hasičům za pěnu a těm našim za organizaci. Když pomineme tu jednu změněnou věc, byla to další naše pěkná akce.
 
Hana Sulánová (RN)
Text byl zaslán do redakce 14. září 2024
 
 

Dětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav PotužníkDětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav Potužník

Rábští hasiči dětem nastříkali pěnu. Foto: Jaroslav PotužníkRábští hasiči dětem nastříkali pěnu. Foto: Jaroslav Potužník

Rábští hasiči dětem nastříkali pěnu. Foto: Jaroslav PotužníkRábští hasiči dětem nastříkali pěnu. Foto: Jaroslav Potužník

Dětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav PotužníkDětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav Potužník

Dětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav PotužníkDětský den v Čepicích. Foto: Jaroslav Potužník