Tříkrálová sbírka očima koledníků a kolednic
I v roce 2025 se Rabí, Bojanovice a Čepice připojily do Tříkrálové sbírky sušické Charity. Celkem naši obyvatelé přispěli částkou 32.791,- korun. Zeptali jsme se koledníka Štěpána, který chodil v Rabí, a kolednice Kristýnky, která byla členkou bojanovické družiny, jaké to je, vyrazit do ulic s charitativním úmyslem.
Tři králové v Rabí očima Kašpara Štěpána
Každý rok se na začátku ledna vydáváme na cestu. Já Štěpán v roli Kašpara procházím spolu s Adélou jako Melicharem (letos poprvé) a Elenkou jako Baltazarem městem Rabí, zpíváme a přinášíme radost. Letos to bylo zase jiné, přesto kouzelné.
Když jsme vyrazili, vzduch byl chladný a obloha zatažená, ale nás hřála myšlenka, že děláme něco dobrého. Na hlavách jsme měli papírové koruny, na zádech pláště a v rukou křídu, kterou jsme na domy psali tradiční „K+M+B+2025“. V našem případě to spíš znamenalo Kašpar (já), Melichar (Adéla) a Baltazar (Elenka).
Chodit od domu k domu v městečku Rabí mělo něco do sebe. Všude kolem nás byly staré uličky, staré domy a v dálce hrad, který na nás shlížel jako němý svědek naší pouti. Jak jsme zpívali „My tři králové jdeme k vám“, cítil jsem, jak se nám dech mísí s chladným zimním vzduchem a jak se naše hlasy nesou po ulicích. Každý dům byl jiný. Někde nám otevřeli s úsměvem, poslouchali, poděkovali a přispěli do kasičky. Byly to chvíle, kdy jsem měl pocit, že to celé opravdu dává smysl.
Samozřejmě to nebylo jen o radosti. Někdy nás bolely nohy a hlasivky už protestovaly. Ale když jsem se podíval na Adélu a Elenku, věděl jsem, že v tom nejsem sám. Když jsme prošli poslední uličku a vrátili se zpět, byl to zvláštní pocit. Trochu únava, trochu hrdost, ale hlavně radost z toho, že jsme byli součástí něčeho většího. Že jsme přinesli kousek tradice do současného světa a možná někomu udělali den hezčí. A tak skončilo naše tříkrálové putování. A kdo ví? Možná za rok vyrazíme zase.
Štěpán Kraucher (Rabí)
Pohled Kristýnky alias Baltazara
V sobotu 4. ledna jsme vyrazili na Tříkrálovou sbírku. Tentokrát jsme nebyli jako tradiční Tři králové, ale bylo nás pět – Kašpar, Melichar, Baltazar, hvězdonoška a reportérka. Někdo z nás už šel po několikáté, ale pro většinu to byla nová zkušenost.
Vyšli jsme ve dvě hodiny odpoledne z jednoho konce vsi a postupně jsme obcházeli všechny domy. Čekalo nás jich 53, takže nás čekalo 53 písniček. Všude nám sice neotevřeli, ale i tak toho bylo opravdu hodně.
U každého domu jsme zpívali koledu, napsali nápis na dveře a rozdali cukříky a kalendáře. Horní část dveří, kam se píše nápis K+M+B 2025, je na nás dost vysoko, proto jsme s sebou začali nosit skládací stoličku.
V polovině naší cesty už nám začala být docela zima, proto bylo fajn, že teta Verča, která nás doprovázela, měla s sebou termosku s teplým čajem. Čaj jsme si dali i na konci, kdy jsme si v teple sundali pláště a rozdělili sladkosti, které jsme doslali za naší snahu.
Tím však naše práce neskončila. V pondělí 6. ledna jsme na kroužku be:reel celou naší Tříkrálovou sbírku sestříhali. Reportáž poslali do České televize a tam ji vybrali do zpráviček na Déčku. V Bojanovicích jsme vybrali 6.647,- Kč. Lidé jsou tu velice štědří.
Kristýna Švehlová (Bojanovice)
