Silvestr v Bojanovicích. „S buřty na kopec!“
Každoročně na Silvestra vzroste na několik hodin počet pobývajících osob v katastru obce Hliněný Újezd o několik desítek. Letos, respektive vloni, to bylo téměř o šedesát. Ti naopak chyběli v Bojanovicích. Proč? Celá ves opět společně vyrazila na poslední opékačku roku a shodou náhod se naprosto ideální místečko na takovou vypečenou akci našlo právě v těsné blízkosti vlastní administrativní hranice, u sousedů na západním úpatí Plešovce.
Bezejmenná plošinka na vyvýšeném pahorku s kótou 514 m n.m., ze dvou světových stran kryta lesem a tím správným směrem naopak otevřená famóznímu výhledu na Šumavu, se stala základním táborem bojanovických silvestrovských oslav. Odkdy tomu tak je, to už si nikdo nepamatuje. Ale dle rozpadajícího se balíku slámy, který zde slouží jako stoleček, gauč a stupínek pro poslední řadu skupinové fotky v jednom, to už budou roky o dvouciferném čísle. Naopak se stoprocentní jistotou se ví, kdo společné zakončení roku pro všechny připravuje.
František Švehla, Václav Polanka st. a Josef "Jouda" Malý se sejdou den předem, navozí dříví, zkulturní okolí a zavěsí jmelí. V den výstupu už od dopoledne žhaví ohniště, aby bylo nachystané, až okolo půl třetí dorazí první sprinteři se špekáčky.
Sešli jsme se ve dvě u kapličky a různě dlouhým krokem se vydali na cestu. Pípa, sud, podsedáky, kečupy a hořčice se svezly s Vildou Růtou traktorem. Pícháky se nařezaly po cestě. A možná, že někteří horlivci si připravili buřty už za chůze.
Svítilo sluníčko, až z nás lilo. Svařáky a čaje tak zůstaly hodinku, dvě bez povšimnutí a ani k ohni jsme se příliš nehrnuli. Se soumrakem ale padá i chlad, a tak jsem si všichni oddechli, že nebudeme muset ty termosky nést domů plné.
Dospělí se po většinu času drželi v perimetru 5 metrů od ohniště, zato děti zmizely kamsi do lesů stavět bunkry. Až se najednou z ničeho nic všechny sebraly, že je to už "neba", a odešly. Od pětiletých po mládežníky. Byl to krásný pohled na ty malé černé tečky v dáli na louce, jak mizí v první zatáčce. Geniální nápad ke spokojenosti všech zúčastněných. Děti se samy pohlídaly, nikdo se neztratil, nezranil, nerozbrečel. A rodiče až do pěti konzumovali přinesené, ať se to netahá zbytečně sem a tam.
Tereza Freidingerová (RN)
text byl zaslán do redakce 9. ledna 2025
Poslední opékačka roku v Bojanovicích. Foto: Tereza Freidingerová
Výhled na Šumavu ze "silestrovské plošinky." Foto: Tereza Freidingerová
"Pořadatelé" výšlapu zprava Václav Polanka, Josef Malý a František Švehla. Foto: Tereza Freidingerová
Vilda Růta - provianťák. Foto: Tereza Freidingerová
Bojanovická "alfa." Foto: Tereza Freidingerová
Historicky první vejšlap doložený Rábskými novinami (č. 10, únor 2012).
