Rábské novinky

Soutěž byla rozdělena na dopolední a odpolední skupinu, a tak stanů, dodávek a soutěžících přibývalo po celý den. A to i navzdory velmi silné sportovní konkurenci, která se ten den konala. Český národní hokejový tým totiž nastoupil po druhé hodině ke svému semifinálovému zápasu proti Švédsku.

Štafeta dvojic – naše nejlepší umístění

Rábské družstvo, které soutěžilo na domácí půdě, se postavilo k první disciplíně až v době oběda. Byla to štafeta dvojic, kterou zahájila Kristýna Švehlová. „Z té jsem byla nejvíc nervózní. Byl to úplně první závod a já běžela úplně první a sama,“ přiznává mladá hasička. I její sestra Markéta tuto disciplínu zpětně vnímá jako největší výzvu: „Ta byla nejtěžší. Musela jsem odpojit hadici od hydrantu a měla jsem strach, abych nějak ten hydrant neshodila.“

V první disciplíně bez nervozity nezůstal ani nejmladší člen výpravy Šimon Polanka, pro kterého to byla na Plameni premiéra. „Moc jsem se bál, protože na začátku jsem musel říct rozhodčí hlášení,“ komentoval po závodu Šimon, který nakonec prosvištěl okolo kuželu do cíle jako drak. Paradoxem je, že právě ve štafetě dvojic, ze které měly děti největší respekt, si zapsaly nejlepší výsledek – osmý nejrychlejší čas.

Požární útok – meziroční posun o patnáct míst

Divácky asi nejatraktivněji disciplína, které obzvlášť u nás přidává na síle pozadí hradu Rabí. Ten se tyčí přímo nad stanovištěm požárního útoku, odkud vypadá ještě větší, než ve skutečnosti je.  

Děti si tuto část soutěže velmi oblíbily. Stejně jako loni i letos běžely útok na dva pokusy. Ale oproti loňsku zcela sebevědomě a sebejistě, jak popisuje pravá proudařka Tereza Polanková: „Minulý rok jsem se trošku bála, protože jsem to neznala. Ale tento rok už jsem věděla, co všechno mě čeká, takže jsem se už nebála. Z našeho výsledku jsem nadšená,“ dodává hasička.

Nadšením zářila i její parťačka srážející levý terč Lucie Jůnová: „V požárním útoku mi to šlo moc dobře a náš celkový výsledek je strašně dobrý!“ hodnotila Lucie na konci dne.

Děti zaznamenaly parádní čas 34,40 sekund, což bylo mimo jiné téměř o polovinu rychleji než čas z roku 2023. Tenkrát odběhli plamenoví nováčci požární útok za 60,45 sekundy. To u této disciplíny znamenalo meziroční posun o patnáct míst z dvacátého pátého na desáté.

Štafeta 4x60 – zdání klame

Dva pokusy a dvě zklamání. Jeden neplatný, druhý penalizovaný. Veliká škoda pro Rábské, protože právě ve štafetě 4x60 se děti cítily nejjistěji a věřily v dobré umístění. „Nejvíc mě baví kladina ve štafetě 4x60,“ prozradil Šimon Polanka. Tu shodou náhod běhá za dospělé i Šimona táta Radek Polanka  - velitel bojanovických hasičů. Na začátku byl Šimon trochu nervózní, ale jak sám říká, „když vyběhnu, už nervózní nejsem.“ A běžel parádně.

Skvělý výkon podala i Lucie Jůnová, která byla se sebou velmi spokojená. „Nejlépe mi to jde právě ve štafetě 4x60, kde skáču přes překážku. Měla jsem sice stres, že o to zakopnu a spadnu, ale nakonec to bylo dobré,“ dodává. Bohužel ani její gazelí skok Rábským nepomohl k lepšímu výsledku.

Započítaný čas 75,85 sekund stačil až na 25. místo – tedy poslední, protože dvacátý šestý tým soutěž nedokončil.

Požární útok CTIF – když se nad Rabím zatáhnou mračna

Jestli klasický požární útok patří do kategorie divácky atraktivních, ten CTIF se krčí na opačném konci žebříčku popularity. Nesmí se u něj radit ani cíleně povzbuzovat. Ideálně má zavládnou hrobové ticho. Spousta pravidel a úkolů, a tedy i možných penalizací. Vy jako divák chybky vidíte, ale musíte mlčet. Těžko říct, kdo víc trpí – jestli fandící nebo soutěžící, každopádně kapitánka družstva Markéta Švehlová si tuto disciplínu výslovně užívá, a to navzdory tomu, že na jejím konci je vždy zmáčená od hlavy až k patě.

„Požární útok cétéíef mám nejraději. Jako kapitánka musím na začátku říct hlášení,“ popisuje svou roli Markéta. „Nejdřív řeknu družstvu, aby nastoupilo, pak ‚Zastavit, stát!‘ A pak ‚Pane rozhodčí, družstvo mladých hasičů z Rabí je připraveno k plnění disciplíny‘“. Rozhodčí zavelí „Proveďte!“, Markéta pískne na píšťalku a začne běžet časomíra.

Děti se vydají na překážkovou dráhu. Musí překonat „vodní příkop“, přeskočit bariéru, protáhnout se tunelem, projít se po kladině, doběhnout k džberovým stříkačkám, naplnit je vodou a nastříkat na terč. Během pumpování vody musí druhá polovina družstva natáhnout předepsaným způsobem hadice, které nesmí být ohnuté ani nijak překroucené. Na závěr musí ještě závodníci správně přiřadit technické prostředky k jejich značkám a vytvořit požadované uzly.  

Průběh závodu sleduje kapitánka ze svého stanoviště mezi nástřikovými terči. „A na konci, když už to máme hotové a všichni jsou seřazení, tak zvednu ruku a tím to ukončím,“ popisuje kapitánka Markéta.

Disciplínu děti běžely dvakrát. Mezi jednotlivými pokusy ale byla veliká prodleva, a také se začaly honit všichni čerti. Nebe ztmavlo, zvedl se vítr a nad Nezamyslicemi byly vidět černé provazy deště. Děti, vedoucí i rodiče se krčili v přístřešku fotbalového hřiště určeného pro hosty a čekali. Inferno se Rabí nakonec vyhnulo, závod ale změna povětrnostních podmínek ovlivnila, jak hodnotila levá proudařka Tereza Polanková: „Požární útok CTIF byl těžký. Když byl ten vítr, tak to stříkalo hrozně do mě a mimo a já jsem už ani potom nemohla mířit, ale dala jsem to.“

V této aktivitě děti obsadily 18. místo.

400 m štafeta CTIF – novinka na závěr

Devět závodníků, osm tratí, přelez, přeskok, podlez, k tomu poponášení a zapojování hasičské techniky a proudnice jako štafetový kolík. Tak vypadala poslední disciplína, která byla novinkou.

Závod zahájil Šimon Polanka opičím výšvihem přes dva metry vysokou žebříkovou stěnu. „To bylo jednoduchý. Takovou přelezku máme na hasičích, tam jste to trénovali,“ vyprávěl Šimon. Po seskoku předal štafetu Ondřejovi Hejpetrovi, který dokončil první úsek.

Na druhém už čekala Markéta Švehlová. Po ní kolík převzala Kristýna Švehlová, Tereza Polanková, Lucie Jůnová, Martina Kordová, Anna Kordová a závod zakončila Karolína Jůnová.

Děti upalovaly jak na poslední metro, a to se jim vyplatilo, protože si doběhly pro devátý nejlepší čas.

V celkovém součtu si rábský tým mladých hasičů odnesl diplom za třinácté místo, ale radost dosahovala stejných rozměrů jako ta z výsledku českých hokejistů, kteří ve stejný moment, kdy naše děti bojovaly, drtili Švédy a postoupili do finále domácího hokejového šampionátu. Sobota 25. května byla dnem samých vítězství.

Tereza Freidingerová (RN)
text byl zaslán do redakce 5. června 2024

Zleva Lucie Jůnová a Anna Kordová před požárním útokem CTIF. Foto: Tereza Freidingerová

Vedoucí rábských mladých hasičů zleva Blanka Strolená a Jana Hozmanová. Foto: Tereza Freidingerová

Rozhodčí požárního útoku. Foto: tf

Závěr požárního útoku CTIF. Foto: tf

Před požárním útokem CTIF se nad Rabím stáhla mračna. Foto: tf

Čekání na druhý pokus požárního útoku CTIF. Foto: tf

Novinka letošního Plamene 400 m štafeta CTIF. Foto: tf

Příprava na požární útok. Foto: tf