Rábské novinky

V Jaké fázi projekty jsou?
Výstavba vodovodu v Bojanovicích a v Čepicích je součástí Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. Zde je uvedeno, že tyto obce mají nedostatek vody a řešením má být právě vodovod.
V Čepicích už máme zdroj—vrt v tábořišti, který jsme financovali dotací.  Na vrt v tábořišti bude letos na podzim umístěna buňka, ve které bude čistící stanice a odběrné místo. Odtud si budou moci lidé od ledna 2024 odnášet pitnou vodu v nádobách namísto z tamní kopané studny. V budoucnu se buňka promění v tlakovou stanici, která bude hnát vodu do řadu. Ve výstavbě vodovodního řadu jsme ve fázi záměru, ale do sedmi až osmi let chceme, aby byla voda rozvedena po obci. Nyní víme, že 80 obyvatel Čepic má zájem o připojení, tak můžeme zahájit mapování dotací a jejich podmínek, abychom mohli přizpůsobit projekt podmínkám dotace a zájmu o vodovod.
Zavedení vodovodu do Bojanovic bude v horizontu přibližně deseti let. V případě Bojanovic už také máme zdroj. Zde bude akce rozdělena do dvou kroků. Hned, jak budou vyhlášené dotace na vodovodní přivaděče, uděláme přivaděč vody na kraj obce. Jakmile bude přivaděč, uděláme projekt na rozvod vody po obci.  

Kudy bude vodovod veden?
V Čepicích bude vodovod vedený z tábořiště, kde máme nový vrt a kde bude v budoucnu tlaková stanice—tedy místo, odkud se bude tlakovat voda do vodovodního řadu.
Do Bojanovic bude veden z Rabí. Přivaděč bychom chtěli vést v patě komunikace po pravé straně směrem od kostela. Pangejty patří Správě údržby silnic Plzeňského kraje a věříme, že se s Plzeňským krajem dohodneme.  

Odkud se bude čerpat voda pro Bojanovice?
Z Rabí, kde jsme díky dotacím udělali další vrt a nyní zvětšujeme vodojem právě s ohledem na to, že bychom měli zásobovat Bojanovice pitnou vodou odtud.  

Kolik by se muselo připojit domů, aby vodovod byl?
To vše se odvíjí od pravidel dotace, které podmiňují i maximální výši nákladů na hlavu. Ale odhadujeme, že bychom potřebovali alespoň 80 % nemovitostí—trvale obývaných a rekreačních domů. Rozpadlé a opuštěné domy nepočítáme. To znamená přibližně 80 osob v každé obci.

Z čeho se bude vodovod hradit?
Bude to kombinace dotace, finančních zdrojů obce a poplatku za připojení nemovitosti. Vlastí výstavba ale bude podmíněna dotací a ekonomikou akce, která je podmínkou dotace. To znamená, že na jednoho připojeného obyvatele nesmí maximální částka nákladů přesáhnout 80.000,- korun. Právě tento limit je velmi omezující, protože v obou obcích má zájem o připojení přibližně 80 lidí, tzn. že maximální částka by neměla být přes 6.000.000,- Kč a za tuto částku je vodovod od A do Z nerealizovatelný. Proto vodovody v obou obcích rozdělujeme na fáze.
V Čepicích jsme už zařídili zdroj, nyní na něj instalujeme budoucí tlakovou stanici. Díky tomu, že tento krok už máme, máme reálnou šanci se do horního limitu nákladů na výstavbu vodovodu dostat (na rozdíl od doby před pěti lety). Protože „ušetříme“ za zřízení zdroje a dotace bude využita už „jenom“ na rozvedení trubek po obci.
V Bojanovicích je akce rozdělena do tří kroků: zajištění zdroje (na něm se nyní pracuje—vrt a zvýšení kapacity vodojemu v Rabí), vybudování přivaděče vody na okraj obce, rozvod vody po obci.  

Poplatek by se odvíjel od metrů trubek od hlavního řadu k hraně pozemku, nebo by se jednalo o paušál?
Poplatek se bude odvíjet od podmínek dotace, které určují, jakým způsobem se budou na zřízení vodovodu podílet připojené domácnosti. Poplatek by ale měl být paušální—tedy pro všechny stejný. Pokud bychom měli platbu od metrů, mohlo by se stát, že ti, kteří jsou příliš daleko od hlavního řadu, by se nakonec nepřipojili, což by vedlo k růstu průměrných nákladů na hlavu, a tedy k ohrožení celého záměru. Ve finále největší částku zaplatí obec, nikoliv připojené domácnosti.  

V poplatku za připojení by bylo zahrnuto zavedení vodovodu na hranu pozemku, nebo až k domu?
Jednalo by se o zavedení vodovodu na hranu veřejného prostranství. Tam by byla šachta a připojení z šachty do domácího vodovodu by si už udělal vlastník sám.  

Bude obec řešit i kanalizaci a společnou čističku?
V malých obcích, které mají okolo 80 obyvatel, se kanalizace neřeší, protože nedává ekonomicky smysl. V budoucnu se to ale bude řešit podporou domácích čistíren? To se ale bude jednat o dotace od státu směrem k domácnostem samotným.  

Bude obec dodělávat kanalizaci na dešťovou vodu na cestě od hlavní silnice v Čepicích?
Zatím to neplánujeme, protože obec neprovozuje v Čepicích jednotnou kanalizaci. V Bojanovicích
provozujeme jednotnou kanalizaci na dešťovou a balastní vodu, ale v Čepicích to nikdy nebylo. V Čepicích jsou jenom dílčí kanalizace, které svádí dešťovou vodu. /Jednotná kanalizace odvádí srážkové a přečištěné vody ze septiků a domácích čistíren. Na jejím vyústění se dělají pravidelné kontroly vypouštěných látek/  

Bude v obci i hydrant? Přístup k požární vodě?
Hydranty v obci budou, ale ne pro účely hašení, ale z důvodu odkalování vodovodu. V takto malých obcích hasiči hydranty použít nemohou, protože by doslova vycucli vodojem a vrt.  

Jak obec zajistí, aby septiky a dešťová kanalizace neznečišťovaly studny?
To je zajímavá otázka, která nás přivádí zpět na začátek, proč mají lidé špatnou vodu ve studních. Často je to tím, že mají studny a septiky v těsné blízkosti a dochází k průsaku. Otázku můžeme tedy otočit. Jak vlastník studny zajistí, aby si on sám neznečisťoval svým septikem svou studnu? Řešení, které navrhuje radnice, je veřejný vodovod, který zajistí pitnou vodu.  Jak majitelé vyřeší nakládání se svými odpadními vodami, to zůstane v jejich režii, ale všichni budeme vědět, že septiky nebudou znečišťovat pitnou vodu z vodovodu.  

text vyšel v RN č. 57, 5. října 2023