Čepice – Praha a zpět, aneb za Divadlem Bez zábradlí
Čepice–Praha a zpět a asi pětihodinová čekačka. Takto zněla naše objednávka na autobus směřovaná Mílovi Vichrovi. Na dotaz – kam přesně do Prahy – jsme udali adresu: Jungmannova 36, Praha 1. Na této adrese se totiž nachází Divadlo Bez zábradlí, které patří rodině Heřmánkových.
Začalo to asi takhle. Již léta si tady v Čepicích říkáme, že bychom měli vyrazit někam za kulturou. Jenže tím to končilo. Až letos zkraje podzimu, jako náš kulturní referent, jsem si řekla, že se po něčem podívám. Vystřelit jen tak naslepo a namátkou vybrat nějaké divadlo a představení jsem si ale netroufla. Chtěla jsem nějakou „jistotu“. A tak jsem oslovila Hanku Vávrovou, naši chalupářku a také věkem nejzkušenější členku zmíněné rodiny Heřmánkových. Měla jsem jen jeden požadavek – ať je to legrace. A pak ještě jeden menší, ať tam hraje někdo z jejich rodiny. Hanka ani na minutu nezaváhala a řekla – „Hra, která se zvrtla“. A dodala – vyberte si termín, řekni mi počet a já vám vstupenky zajistím.
Tak jsem zapátrala na stránkách divadla a napjatě doufala, že tuhle hru hrají i nějakou sobotu. Po chvilce jsem našla přesně to, co jsem hledala: sobota 4. listopadu od 19:00. Rozeslala jsem tyto informace každému, koho obesíláme před každou akcí, a doufala, že ten malý autobus naplníme. A to se naštěstí povedlo během pár hodin. Takže jsem u Hanky objednala dvacet lístků. Během chvilky mi volala zpátky a říkala, že lístky jsou zamluvené a že po představení máme s nimi zajištěno i posezení v divadelní kavárně. Paráda. Pak se ještě na hasičské schůzi dohodlo, že autobus zaplatí hasiči a přispějí i na vstupenky pro své členy. Úžasné. Lepší jsme si to ani nemohli přát.
A pak přišla ta sobota. Řidič Tomáš nás naložil na návsi a my vyrazili. Cesta utekla rychle a za chvíli jsme byli v Praze. Malý pěší kousek od busu k divadlu jsme pod Dášky vedením hravě zvládli a už jsme kráčeli krásnými chodbami divadla k našim místům v hledišti. Překvapilo nás, jak je prostor pro diváky malý oproti celému divadlu. A pak již jen napjatě čekali, až to začne.
Představení naprosto splnilo naše očekávání, u někoho možná i předčilo. Smáli jsme se od začátku až do konce. Nelze vyzdvihnout jednu roli, všichni byli úžasní.
Po představení nás Kája Heřmánek provedl celým divadlem, na jevišti jsme se společně vyfotili, a pak jsme zamířili do kavárny. Tam jsme Hance a Kájovi s manželkou Nikol předali malé dárečky, a pak jsme společně ještě s pár herci strávili krásný pozdní večer posezením, popíjením, povídáním a sdělováním dojmů. Dostali jsme od nich i několik tipů na další představení, takže už teď víme, že jsme tam nebyli naposled.
Po cestě k autobusu jsme probírali zážitky a co jsem zaslechla, tak si to všichni užili. A to jsem fakt ráda. Díky, hasiči. Díky, Heřmánci.
Hana Sulánová
článek byl zaslán do redakce 27. prosince 2023
Předvánoční výprava z Čepic do Divadla Bez zábradlí. Foto: Valerie DBZ
Předvánoční výprava z Čepic do Divadla Bez zábradlí. Foto: Valerie DBZ
